Koronavirová epidemie nám přinesla situaci, kterou může způsobit snad jenom válka. Zavřená škola, těžiště vzdělávání přeneseno do domácností. Když jsem zde na stránkách Zpravodaje nastiňoval, jak vše bude probíhat, netušil nikdo, jaká bude realita. Po celých 13 týdnů učitelé zadávali dětem práci všemožnými cestami. Internetem, mailem, vyvěšením úkolů na školní vchodové dveře i osobním předáním u vrátek. Stejnými cestami se vypracované úkoly vracely zpátky, aby je učitelé mohli ohodnotit. Hodnotili především ochotu pracovat, odpovědný přístup k sebevzdělávání. Především u mladších děti byl úspěch domácí práce podmíněn aktivitou rodičů, někde starších sourozenců a prarodičů. Těm patří velký obdiv a uznání, bez nich by to prostě nešlo!
Starší děti musely odpovědnost za sebevzdělávání vzít na sebe, rodičům zůstala především role kontrolní a motivační. V plnění povinností se objevily velké rozdíly. Lze říci, že naprostá většina žáků pracovala samostatně a kvalitně. Učitelé velmi oceňovali především soustavnost v práci, včasné odevzdávání úkolů a i pravidelnou komunikaci s pedagogy. Ta probíhala nejčastěji formou tzv. meetů, videokonferencí, při kterých se konzultovalo hlavně nové učivo, obtížnější látka, mimočítanková četba. Někteří učitelé posílali dětem i osobně nahraná výuková videa.
Od 12. května mohli školu navštěvovat deváťáci za účelem přípravy na přijímací zkoušky ke studiu na středních školách. Tuto možnost využili všichni, kterých se zkoušky týkaly. Intenzívní práci při procvičování matematiky a češtiny zúročili 8. června, kdy se přijímací zkoušky konaly.
25. května se škola otevřela pro žáky I. stupně. K dobrovolné docházce se přihlásilo 24 dětí, které byly rozděleny do dvou pracovních skupin. Obě skupiny pracovaly odděleně a pedagogové k nim přidělení se neměnili. Péče o děti byla zajištěna až do 16. hodiny. Samozřejmě veškerá činnost včetně stravování podléhala přísným hygienickým pravidlům. Jejich výčet by vyžadoval samostatnou stránku. Za celé zabezpečení této výuky patří velké uznání vedení školy a provozním zaměstnancům!
Epidemie byla (je) po delší době od velké povodně 2002 další velkou zkouškou tentokrát s celoplošným dosahem. Prověřila charaktery, organizační schopnosti lídru ve všech myslitelných oblastech a úrovních. Učitelé i žáci si rychle osvojili jiný styl práce, naučili se účelně využívat moderní komunikační technologie. Důležité pro děti i pedagogy bylo zjištění, že se sice mohou bez sebe chvíli obejít, ale dlouhodobě jsou si vzájemně nepostradatelní. Každodenní soužití, výměna názorů, osobní kontakt, úsměv – to nenahradí počítač, chytrý telefon, ani internetové aplikace. Těšme se na příští školní rok. Věřme, že veškeré pozitivní zkušenosti se promítnou do práce učitelů i dětí.
Lze říci závěrem, že v koronavirové zkoušce naše škola se ctí obstála, udělala cennou zkušenost. Buďme za ni rádi!
Mgr. Vladimír Fiedler