Začátek školního roku si už nedovedeme představit bez tradičního běžeckého závodu 
Žalhostický Hrozen. Děti z mateřské školy a všichni žáci naší školy základní absolvovali tratě, které jim vyměřili učitelé tělocviku. Poslední zářijový pátek se vydařil i počasím, a tak si děti užily nejen závodu, ale i sluníčka. Odměnou za nadšené závodění jim byly diplomy pro nejlepší běžce a hroznové víno pro všechny závodníky. Těšíme se na příští ročník, který by mohli svou účastí obohatit žáci ze spřátelených škol.
Jak to bylo s Hroznem…
Žalhostický Hrozen je tradiční běžecký závod, který pořádá každoročně žalhostická škola. Každá tradice má samozřejmě svůj počátek a málokdo v naší obci ví, jak to vlastně s Hroznem bylo. Ve školní kronice je tento přespolní běh poprvé zmíněn panem ředitelem Ladou, píše o „každoroční akci“. Jeho předchůdkyně Jana Borovcová se o běhu nezmiňuje vůbec. Po rozhovoru s pamětníky jsem se přesného termínu, kdy se konal 1. ročník pořádáný školou, také nedopátral…Co však vím bezpečně, je to, že jméno tomuto sportovnímu podniku dal pan Miroslav Krása, můj spolužák z 1. třídy. V roce 1975 se obrátil na místní mládežnickou organizaci s žádostí o pomoc při organizaci dálkového pochodu. On sám byl náruživý chodec a účastnil se mnoha pochodů po celé republice. Po usilovných přípravách se podařilo celou akci dobře zajistit. Je potřeba si uvědomit, že veškerá korespondence (pozvánky účastníkům, komunikace s turistickým svazem atd.) probíhala pouze klasickou poštou a semtam telefonicky z pošty nebo z místního národního výboru. První ročník byl velmi úspěšný, účastníků se sjelo kolem stovky. Spali na sále U tří lip a na ostrově. Pochodu se účastnili i místní občané, byly pro ně připraveny i kratší trasy (15 a 10 km), takže se zapojily i celé rodiny. Po akci bylo sezení v hospodě U Pucků, hrála countryová kapela Grošáci. Celý podnik se opakoval i v roce 1976, pak už ale převzala organizaci škola a místo turistiky se začalo běhat. Proč se o tom vlastně rozepisuji? Letos nás Mirek Krása (námi přezdívaný Bubík) opustil. Téměř pokaždé při našem setkání se zeptal: „ Tak, co, řediteli, nespácháme něco…?“ Myslel tím samozřejmě dálkový pochod. No, už se mě nezeptá, ale vzpomínka na něj mi vnukla myšlenku. Příští ročník se bude konat pod názvem “Žalhostický Hrozen – memoriál Mirka Krásy“ a pokusíme se účast obohatit o žáky jiných škol. Vkrádá se i myšlenka na obnovení dálkového pochodu. No, uvidíme co se nám do roka a do dne povede udělat.
Mgr. Vladimír Fiedler